Není to tak dávno, co jsem na blogu psal o rychloprodejích bytů i domů a rozdával rady, jak zvládnout přetlak zájemců a prodat za co nejvyšší cenu. Jak všichni dobře víme, karta se mezitím obrátila a trh prodávajících ovládli kupující.
No a někde mezi obdobím šílené poptávky a rychlého ochlazení celého realitního trhu jsem do nabídky nabral nádherné střešní 4+kk v Hostivaři. To vám byl byt. Dvě terasy, parádní výměra a ještě parádnější lokalita. Zkrátka splňoval všechny předpoklady k tomu, že půjde na dračku.
Začal jsem s prodejem a nastavil ambiciózní cenu podle trhu a představ majitele. A po pár měsících to přišlo – úrokové sazby rostly a ceny nemovitostí klesaly. I my jsme tak samozřejmě museli zareagovat a začali jsme cenu upravovat.
Měl jsem trochu štěstí v neštěstí. O dražší byty byl i v době, kdy se prodávalo jako na běžícím páse, menší zájem, než o ty levnější byty za pár milionů. A jestli jsem si s něčím nemusel lámat hlavu, bylo to množství zájemců. Prohlídek bylo dost a měl jsem i několik vážných zájemců o rezervaci. Ale vždycky se něco pokazilo a z prodeje sešlo.
Nakonec se ale zadařilo a byt si nového majitele po neuvěřitelném roce a čtvrt práce našel. A jaké z toho plyne ponaučení? Drahé byty rovná se zajímavější provize. Ale taky méně zájemců. Obzvlášť v dnešní době.
Takže pokud se rozhodnete pustit do prodeje něčeho většího, luxusnějšího a dražšího, počítejte s tím, že se to může protáhnout. A jestli majitel na prodej spěchá, budete možná muset upravit cenovku. Flintu do žita ale určitě neházejte – krásné byty si svého kupce vždycky najdou. Někdy dřív, jindy později.
No a jestli nějaký takový máte, ozvěte se. A nezapomeňte mě sledovat na Facebooku, Instagramu a YouTube.